Jezevcovo

Tak jsme včera ráno tradičně vyvenčili pesinu a mě a vyrazili jsme do Kaufu koupit jihlavskou veku Lapek, česnek, měkký sýr Apetito 2x 200g, salám, okurky Znojemky z Jihlavy, plato vajec po 5 kačkách a kilogram margarínu Perla. Ze sýra, půl kila margarínu a ze třech česnekových paliček jsem utřel pomazánku. Uvařil jsem ve vodě několik vajec. Kolečka vajec dávám jako chuťovou ozdobu na chlebíčky, vedle kolečka okurky, plátku Gouda sýru a půl plátku kolečka salámu. Chtěl jsem použít ETA mixér, ale rozpadl se mi v rukách. Proto ho má bývalka a děti tady nechaly a nikdo mi nic jako vždy neřekl. Dobráci. Vyhodil jsem ho. 

Jedno syrové vejce jsem dal Shelly. Jako vždy vše odnese na pelech. Když se delší dobu nic nedělo, nakoukl jsem a vidím jak leží v pelechu a vedle leží nedotčené vejce. Šel jsem se dál věnovat výrobě chlebíčků a nejednou se objevila vedle mě a v tlamě celé vejce. Bylo mě jí líto. Vím, že Týně vejce chutnaly a chodila si pro ně do kurníku mezi slepice paní Syrové na Dobré Vodě. Týna byla taky černá labradorka a byl to náš rodinný mazlík. Již odešla do psího ráje. Koukl jsem na Shelly a řekl pusť. Co se stane s vejcem, které spadne na lino, nemusím popisovat. Za chvíli tam zbyly jenom skořápky a vedle seděla Shelly a spokojeně se olizovala. Uklidil jsem skořápky, utřel podlahu a do batohu jsem dal dvě 1,6L vietnamské plastové krabičky Lock&Lock, každá s osmi hotovými chlebíčky. Přece nepřijdu na Dobrou Vodu s prázdnou. Oblékl jsem se a mohli jsme vyrazit, abychom stihli dorazit na Dobrou Vodu včas. Bylo po půl druhé odpoledne.

~ ~ ~

Na Dobrou Vodu mě pozval kamarád Šéfa. Pozvání dostávám velmi zřídka a moc si toho vážím. Před barákem jsme se otočili a já se vrátil pro tablet. Nemám fotoaparát ani kvalitní foťák v mobilu, tak fotím s iPadem Air. Venku byl stupínek, dva pod nulou, což bylo dobře a cesta nebyla blátivá. Hlavně u Palečkovýho mlýna to bylo supr rozježděný. Asi to hlavně dělají líní rádoby rybáři, kteří musí mít auto u vody za zadkem. Taky jich tu pár s auty "vedle nahozených prutů" bylo. Potkali jsme mezi Táborským a Palečkovým mlýnem i pár pejsků, což se líbilo hlavně Shelly. Jednoho malýho černýho pesana jsme již nedávno potkali na Modřínce. Akorát teď nebyl s paničkou ale s páníčkem. Svět je malej. Měl jsem pocit, že i v té přírodě je děsnej provoz. Mezi Táborským mlýnem a Dobrou Vodou jsme již nepotkali nikoho.

Dost mě udivuje co kolem sebe na Vysočině vidím suchých smrků. Mrňous kůrovec je prevít a naši předci mu tady smrkovou výsadbou jenom nachystali hostinu. Tak velké plochy smrčí v historii nebyly na Vysočině vytvořené přírodou ale člověkem. Teď se uschlé smrky všude kácí a vznikají kolikrát velké holiny jako na Zadní Hoře. Ale v posledních letech už majitelé lesů skladbu lesa druhově střídají. Je to přirozenější.

Dobrovodské údolí přikrýval, již zdáli viditelný, hutný dým z kotle. Bylo před třetí hodinou odpoledne a asi se zrovna přikládalo. Nad zahradou paní Syrové jsme potkali postarší pár. Pozdravil jsem a nedostal odpověď. Asi to byli oba němci, nezdvořáci nebo tak něco. Po těch letech co mi bývalka zakázala sem s ňou jezdit jsem tady byl naposled před asi třemi lety. To jsme pod borovicemi ze synem pochovali labradorku Týnu. Vlezl jsem do baráku a na Petra se optal. Seděl v sálu a došel za námi. V kanclu jsme s Petrem dali kafo. Donesl vánoční cukroví a já vyskládal na talíř komín ze šestnácti česnekových chlebíčků. Cukroví bylo moc dobrý. Krátce jsme pokecali o sněmu ve VelMezu, o skautování a o Dobré Vodě. Pak jsme u kotle EkoEfekt dali on dýmku a já ecigo. Spaliny do komína měli teplotu 340°C, což svědčí o zaneseném výměníku (teplota by měla být do 260°C a to ještě při zatápění a pak by to mělo padnout na provozních 180°C). Chtělo by vypucovat hlavně výměník, jinak utíká teplo do komína. Vím co říkám. Strávil jsem u tohohle kotle desítky hodin. Jinak o Dobrou Vodu je dobře staráno. V kuchyni je nová dlažba, nová myčka. Víc jsem se nechtěl rozhlížet, abych nepřekážel. Nechtěl jsem Petra moc zdržovat. Měl tu své hosty. Shodou náhod zrovna jeden Petrův kamarád spěchal autem do Kolína za známými. Vzal nás i se Shelly do Třebíče k okresnímu soudu. Díky mu.

Nějak se mi nechtělo domů. Cestou jsme se stavili v klubu U trampa. Bylo tam docela tma. Přesto jsem vzal za kliku, která povolila a my mohli dovnitř. Paní vyhnala vlčáka do vedlejší místnosti, zeptala se co si dáme a rozsvítila nad stolem. Psa nemusela vyhánět, ale na druhou stranu, příroda ví, co by se pak dělo. Na velké televizi, kterou celoročně kvůli reklamám nemusím, zrovna běžel naivní film z roku 1941 Nebe a dudy. Tak sem čučál do konce filmu a dával jednu svijanskou dvanácku za druhou. U toho jsem báňal ecigo jak o život. Mezi třemi dobrými pivy jsem objednal a vycucal taky jednoho turka. Letos skončím asi součtem dvanácti vypitých piv. Nechal jsem paní stovku i s tringeltem a šli jsme domů. Dnes je Silvestr 2017.