Jezevcovo

Rok se sešel s rokem a něco navrch a my v sobotu 19. září 2020 vyrazili okolo půl deváté znovu na Pekelský kopec k rozhledně. Loni jsme tam byli v sobotu 16. února 2019.

Letos jsme tam došmatlali v sestavě já, pesina a nováček Věra. Ráno klesají teploty už i ke 3,5°C. Vyrazily jsme z Bezručovy ulice od bytu Věry do obchůdku Floop o dvě ulice výš. Hlavně pro chleba ke špekáčkům, které jsem koupil již dřív. Špekáčky jsem koupil dvoje. RETRO v obchodním řetězci Albert a od řezníka Doležala ze Starče. Jak chutnali okomentuju dále. Výlet začal až u Polikliniky na Vltavínské, kde jsme opustily Peugeota 206+. Prošli jme přes chatovou oblast Terůvky a lízli chatovou oblast Libuš a nakonec jsme se za slunného počasí doplandali po zelené turistické značce až k rozhledně.

Na rozhlednu jsme nelezli. Věra a Shelly se bojí výšek a mě se moc nechtělo.

Za ten rok se to tady trochu změnilo. Přibylo několik futuristických masivních dřevěných posezení se stolky. Zmizelo pár divokých ohnišť z velkých kamenů a místo nich je tu jedno obložené kameny. Je to tu hezčí. Snad se i po letech najdou peníze na údržbu toho všeho.

~ ~ ~

Rozdělali jsme v ohništi oheň. Dřeva je v okolí opravdu dost. Já měl taktickou pilku a sekyrečku, takže o pohodový přísun paliva nebyla nouze. Tentokrát to bylo v tom tutam větru na druhou sirku, samozřejmě zapáleno bez papíru. Ohřáli jsme vodu v hliníkovém ešusu a Věra udělala dvě kafe. Pak jsme ho s Věrou vymlsali. Tutam přicházeli běžci, cyklisti, elektrocyklisti a normální výletníci, povětšinou rodiny. Někteří rádobyvýletníci jsou dobří exoti. V jeden moment jsme ucítili dost silnou vůni vody po holení, ale nikdo nebyl vidět, až asi 30m od nás se za vrškem objevila hlava mladíka-manekýna. OMG byl to on. To i to kafe přestává chutnat. A to nemluvím o běžcích, kdy přiběhla skupinka a ten první, vypadal, že je na konci životní poutě a švihne sebou k zemi. Ale konec brblání.

Už jsem se těšil na opečené špekáčky s čerstvým chlebem a s cibulí. Věra si koupila hořčicu s čertem. Dost pálila ale mě moc nechutnala ta nakyslost. Prvně jsme opekli RETRO špekáčky z Alberta. No, nic moc. Pak jsme opekli špekáčky od Doležala a to bylo to "pravé ořechové". Ty byli chuťově vynikající. Domlsali jsme. Mě poslední kousek dobrého špekáčku od huby upadl a už jsem ho ani nezahlídl, jen Shelly se na mě zubila a olizovala se.

Od ohniště jsme se přesunuli ke stolu a pustili k ohništi rodinku co před chvilkou přišla. My nemuseli hasit oheň a oni nemuseli rozdělávat oheň. Taky měli doležalovi špekáčky.

Kolínka po 8 km trošku bolí a levá podpata dělala jak čert ale jinak dobrý. Hodil jsem prádlo od kouře do pračky, dal špinavé nádobí do dřezu v kuchyni a tvrdě jsem usnul.

---

Technicko-taktická data dřevěnoocelové rozhledny:
Lokalita: Pekelný kopec, cca 5km jihozápadně od města Třebíč
GPS: 49.1840194N, 15.8497981E a nadmořská výška: 572m
Období výstavby: duben – říjen 2014 a oficiální zpřístupnění: 5. prosince 2014
Celková výška: 26,5 m a výška vyhlídkové plošiny: 23,3 m nad terénem
Počet schodů: 1 kovový (u základny) + 108 dřevěných + 16 kovových (v koruně)

A odkaz na pár fotek.