Jezevcovo
"Osamění je občas tíživé."
Rozcestník
Opatský rybník
U ohně
Vyrazily jsme 14.3.2020 v sobotu odpoledne Zdenkovým autem čtyři courmani, dva psíci a řidička. Zdenek, Frca, Honza Avka, já a řidička Hedva. Ta s námi nešla, jen pak z Valdíkova odvezla auto a pak pro nás zase dojela do Vladislavi. Cestou autem k výchozímu bodu couračky jsme se stavili ke stánku na Brněnské pro buřtíky a na kafe.
Byla dost zima, ale sluníčko nám přálo a začalo více hřát. Pod Opatským rybníkem byli koně ve výběhu, tak psíci Jack a Shelly byli pro jistotu chvíli na vodítkách. Pak už měli zase volno až do Vladislavi. Frca měl profi foťák, tak jsem nefotil, že nějakou vydyndám později od něj. Honza si schoval dobrou hruškovici ke Zdenkovi do batohu pro případ ztroskotání a chuti. Okolí potoka se tváří jako málo dotčené místo činností člověka. Jen ten kůrovec je tady zase vidět.
Na hrázce
Shelly a Jack
V pátek 6. března jsem se na pivku setkal se Zdenkem na Pitevně. Byl tam i Honza Avka, takže s Fandou docela dobrá společnost. Letos jsem byl podruhé v hospodě. Dal jsem si pár Excelentů.
Zdenek mi navrhl zajet autem druhý den pod Klučovskou Horu a vyvenčit se. Už jsme se dlouho neviděli a tak jsem ani nevěděl, že má pejska. V sobotu odpoledne mě se Shelly vyzvedl. Shelly se s Jackem navzájem můžou, což bylo dobře. Dokonce si i spolu dokážou pěkně hrát. Zdenek vzal ještě na couračku jednoho svého kamaráda Pepu. Zaparkovali jsme na severní straně pod Klučovem v "lese" hned vedle cesty. Slovo les píšu v uvozovkách bo nevím jestli tyhle žalostné pozůstatky kůrovcových lesů jsou ještě lesem.