Tak jsem dnes v páteční ráno vyrazil již na osmou do supermarketu Kaufland. V poměru ceny/vzdálenost od domova/sortiment mě to vyhovuje nejlépe. Hlavně jsem potřeboval chleba, pár mandarinek na sváteční stůl a salátové brambory. Měl jsem pocit, že tam dávají asi něco zadarmo. Projet s nákupním košíkem, to chtělo opravdový um. Lidí bylo požehnaně. Můj systém koupit dle seznamu, rychle zaplatit a pryč byl časově náročnější. Při placení mám vždy pocit, že vše zdražuje rychleji než roste má výplata. Tradičně jsem hodil nějaké drobné do černého labradora pro Ty co to potřebují. Koupil jsem nakonec i ten jihlavský chléb a rohlíky. Penam pečivo mi domů nesmí. Ta obrovská úleva být venku u pesinky (chodí nakupovat se mnou, akorát ji vždy uvážu venku a musí počkat). Dneska za čekání dostala rohlík. Taky byla chuděra uvázaná za káděmi s vánočními kapry, což ji zprvu děsilo.
Pak jsem doma dopoledne vysál psí chlupy (určitě ne všechny), umyl okna v kuchyni a v mém kutlochu, vypral záclony a závěsy a zase pověsil. Dělám to každý rok.
Tak máme zase nedělu. Ještě tři letošní pracovní dny a pak dovolená. Venku se teplota motá okolo nuly pana Celsiuse. Dárky jsem pod vánoční tlustici snad pořešil. Proč tlustice? Bude poctěna dělat vánoční stromeček.
O dětech zde normálně nepíšu. Mám dvě, kluka a žabu. Po rozvodu odešly od mrzouta a prakticky o mě zájem nemají. Loni mě nechali přes svátky a i na Nový Rok samotného. Tak nějak si zvykám, že umí nepříjemně překvapit. Ani nezavolaly na mobil. Asi mě mají v životním "ignoru". Letos se možná objeví. Kdybych neměl Shelly asi by mě z toho rozvodu a samoty hráblo. Možná už hráblo. Co já vím. Nejsu psychoanalitik.
Doufám, že se mi letos podaří udělat ten báječný bramborový salát. Recept nemám, vždy vařím originál. Prostě do mísy prdnu to co se mi líbí a chutná a hlavně to nechat v chladu přes noc uležet. K tomu opečenou balenou vinou klobásu - zamotánek s dvěmi špejlemi a poprvé se pokusím uvařit rybí polévku byť ji moc nemusím.