Jezevcovo

V sobotu 23.3. 2019 jsme se Shelly vyrazily na vlak s odjezdem 6:10 směrem na Bransouze. Odtud byl plán dojít na pozůstatky hradu Střeliště u obce Radonín a nakonec doťapat na zpáteční vlak z Číchova do Třebíče. Celá trasa měřila něco málo nad 8 km a byla hezky odťapaná. Ze začátku byla i necesta okolo Radonínského potoka. Následně pomáhala i GPS technologie. Jen to převýšení 189 m, hlavně ten krpál než jsme se dostali pod Bukovec. Navíc jít v mlze nahoru bylo trošku nepříjemné. To samé převýšení i dolů, ale to už bylo po kafy a špekáčcích a hlavně na sluníčku na pohodu. Vlak stál celkem tam i zpět 104 kaček (z toho je 2x 15 kaček paušál za pesinu).

Vyrazily jsme brzo, v 5:30 z domova směrem na hlavní vlakové nádraží a byla mlha jak jsem již zmínil. V Okříškách nás, nevíme proč, připřáhli ke starší soupravě a z toho hezkého vagónu jsme si museli přestoupit. V Bransouzích mají taky vladycký hrad či tvrz (oproti Střelišti je tam prý i kousek hradního zdiva), ale na ten jsem úplně zapomněl. Příště, no. Za Bransouzema jsme šli proti proudu okolo Radonínského potoka. Cesta na mapě je, ale ve skutečnosti jsme ji nenašli. Ale prošli jsme lesem nelesem na lepší cestu. Pak už to bylo dobrý. Okolo samá mlha. Ta se rozplynula po 8. hodině, to už jsme míjeli vrch Bukovce. Shelly má již nějakou dobu problém s průjmem. Tady to jako doma až tak nevadí.

Díky GPS v mobilu jsme pořád přesně věděli kde jsme. Když jsme dorazily k velkému lesu pod Vlčí horou, přivítala nás velká pokůrovcová holina. Tady na Vysočině je to velký problém.

Pak už jsme pod Vlčí horou narazily na modrou turistickou značku a to už byl jen kousek na Střeliště. Rozdělal jsem oheň na vršku hradního pustého jádra. Je tu velké ohniště, dál od stromů a pár dřevných rozpadajících se laviček. Uvařil jsem na vařiči vodu ve starém hliníkovém malém ešusu. Nešpiní se tak nádobí od ohně. Zalil jsem vařící vodou turka a dochutil mlékem. Shelly jsem nalil vodu do hliníkového víčka od ešusu a dostala dietní suchý rohlík. Měla žízeň. Pak jsem opekl a zhltl dva špekáčky (za 99 kaček/kg z Lidlu) s chlebem a cibulí. Udělalo se teplo, tak jsem vypil i záložní půl litr sifonu Hanácké kyselky v petce za 3,50 Kč z Kaufu. Malý ohýnek jsem nechal dohořet a pak jsem ho zalil vodou a zaházel dostatečně vlhkou hlínou. Uklidil jsem věci do 20L batohu včetně venčící bundy a kočky (zateplení) na záda. Shelly si ještě odskákla z hradu za val do lesa udělat fujíka. Furt ji asi bolelo bříško. Má to asi ze starých granulí. Vyhodím je.

Doba založení hradu Střeliště je nejistá. Snad někdy ve 13. století. Jediná písemná zmínka o něm pochází až z roku 1579, kdy to již byl pustý hrad. Byl to hrad ze dřeva a z hlíny. Dnes tam již najdeme jen skrovné zbytky - valy a příkopy. Dřevěné se rozpadlo v prach.

Cestou na vlak do Číchova jsme šli okolo rybníčků nad Vápenicí. Shelly ten větší s hadím křížem na hrázi pokřtila a zaplavala si v něm. Bylo teplo a slunečno, tak jsem ani neprotestoval. Z mlhy se k poledni nakonec vyklubal nádherný teplý sluneční den. Viděli jsme letět i motýla žluťáska.

Zakecal jsem se s chlapama co odvážely kůrovcem napadené dřevo ze svého kousku lesa pod Jalovcem. U prvního baráku v Číchově vlezla Shelly nějaké starší asi místní umělecké celebritě na dvorek. Vrátka byla dokořán. Paní se ji trošku bála a Shelly nechtěla hned na zavolání přijít. Chjo. Museli jsme potom na vlak přichvátnout. Vlak jsme i přesto stihli. Na nové přesné hodinky je spolehnutí.

Po příjezdu do Třebíče jsme se ještě stavili pro malý nákup do Alberta a pak na chvílu na kafe za mou mámou aby nebyla pořád tak sama. Cestou k mámě jsme si šmákly na malé ruské zmrzlině. Shelly říkám, že deme k babi. Bylo to pěkné zakončení výletu. Před naším domem jsme ještě vyhodily do žlutého kontejneru prázdnou PET láhev od hanáckého sifonu na recyklaci. "... protože tak je to správné soudruzi, tak to má být." (hláška z Černých baronů)

A pár fotek jako bonus.