Jezevcovo

Nevím jak se chce Shelly, ale už jsme dlouho nebyli na krátké túře, tak vyrazíme. Je sobota 2.října 2021, 7 hodin ráno. Venku je 10°C a mlhavo. Zbalil jsem standardní lehkou výbavu - vařič, čutoru s vodou, cibuli, nádobu na vaření vody, instantní kafe, cukřík, půllitrový titanový hrneček, lžičku a sirky.

Bez špekáčků to nejde, tak jsem zajel autem do Starče do řeznictví Karel Doležal. Proč tam? Protože je sobota a já nevím kde jinde je sehnat. Doležal má špekáčky dobrý za cenu 125,-/kg. Jinde je překupníci nabízí za 140,- kaček za kilogram. Projel jsem v benzínu víc, ale chtěl jsem se do obchodu podívat. Pak jsem ještě zajel do HyperAlberta pro malý Malena chléb a pár věcí co doma chybí.

Popojeli jsme autem na konec zahrádkářské kolonie Šárka, a tím jsme se rychle dostali k polím. Dál jsme šli již pešky polemi po zelené turistické značce okolo křížku schovaného mezi dvěma lípami a dál pořád po zelené až k rozhledně na Pekelském kopci.

~ ~ ~

Nahoru jsme dorazili okolo půl desáté. Prvně jsem okolo ohniště vysbíral vajgle, korunky od piv, sešláplou plechovku a nějaké plasty a vše hodil do zde umístěného odpadkového koše. Svoje odpadky si z principu nosím zpět domů a nenechám je tu.

U rozhledny jsme rozdělali malý ohýnek ve zdejším ohništi. Dřevo chytlo na první sirku. Příprava dřeva se oplatila. Je pořád chladno a oheň příjemně hřeje.

Stále je mlhavo. Dřeva na ohýnek je v okolí po kůrovcové kalamitě dost. V podstatě téměř vše co bylo smrkové je na Pekelském kopci vytěženo a odvezeno. Zůstal jenom listnatý porost a tutam borovice. Uvařil jsem kafe a pak jsem si opekl jeden po druhém tři doležalovi špekáčky, k tomu plátky cibule a měkký chléb od Maleny. Sice je brzo, ale asi jsem už i po obědě. Shelly dostala uzené ucho od Doležala, pár keksíků a misku s vodou. Mezitím tutam začalo vykukovat sluníčko. Vítr pofukoval od východu, takže jsem nikoho nedráždil kouřem z ohýnku.

Minul jsem se tady se třemi páry. První to šlo, druhý pár přišel a odešel, ale za první zatáčkou u rozhledny začal borec dost hlasitě mluvit do telefonu. Nějaké velmi hlasité klábosení cizích lidí v tiché přírodě to je síla. Po pěti minutách jsem na borca houkl ať si jde telefonovat pod kopec, že mě jeho telefonování dost ruší. Zaplať příroda byl rozumný a hlasité telefonování skončilo. No a třetí pár byli zlatíčka. Byli zahledění do sebe a byli dost potichu. Tak to má být.

Poklidil jsem věci do batohu, zalil zbytek žhavých uhlíků, otočil je klacíkem a znovu dvakrát prolil. Není úplné sucho po okolí ale jistota je jistota. O požár lesa, teda to co z něj tady zbylo, nikdo nestojí. No, a okolo poledne jsme se vydali zpět.

Doma jsem zakouřené věci hned strčil do pračky a vykoupal se ve vaně. Výlet se vydařil.

---

Fotografie z tohoto výletu.