Jezevcovo

Tak už jsme "zakrojili" do roku 2022. Pořád se trošku vzpamatovávám z dlouhého covidového marodění. Přelom roků jsem prožil na noční v práci. Chybí lidi v práci a mě těch směn koncem roku naložili dost. Teď už to snad bude lepší a letos snad dostanu víc dovolené. Chodím co to jde se Shelly za mámou, aby nebyla tak sama. Letos jsme už byli na návštěvě. Občas se vidím s bratrem a se sestrou.

Co víc napsat? Za ty léta jsou novoroční přání už tak nějak klišé. Můj společenský život je daný situací ve společnosti a mou nedůvěrou k lidem okolo mě. V mém případě je společenský život, želpříroda, na okraji mého zájmu. Jsem stále sám s pesinou Shelly. Někdo mi chybí. A něco budu muset letos řešit. Taky jsem si koncem minulého roku dost opařil pupek čajem. Otočil se mi v rukách hrníček. Slezla mě kůže z plochy 14 x 6cm. Koupil jsem si na to mastný tyl s vaselinum album a překrýval to čistým fáčkem. Už je to dobrý a pěkně se to hojí.

~ ~ ~

Jinak je nám se Shelly vcelku fajn. Občas prndám s pár kamarády přes internetový teamspeak a pařím online hru World of Tanks. Chtěl bych zhubnout a v červnu vyrazit s pesinou pod širák na šumavskou trasu Prášily-Černý Kříž. Snad to vyjde.

Koncem minulého roku se za mnou přijel podívat Tonda Zahradník, bývalý člen naší 7. skautské smečky. Šikovný kluk a je pro holky ještě volný. Trochu jsme zavzpomínali a probrali dnešní dobu. Včelaří a dovezl mi moc dobrý med a voňavoučký smolný kousek dřeva na rozdělání ohně. Mrzí mě, že jsem byl utahaný z práce a neprobrali toho víc. Moc mě potěšil.