Jezevcovo

V pátek 25. března jsem měl pracovní volno. Ráno jsme se sbalili do malého 20L černého batohu Miltec. Venku bylo půl stupně celsia nad nulou. Oblekl jsem na tričko tenký svetr a větrovku. Zapomněl jsem doma kšiltovku na hlavu, takže se mi během výletu trošku na slunku přismahla oholená hlava. Na vlakovém nádraží jsem Shelly koupil dva lístky na vlak po patnácti korunách a vlak 4819 nás ve 7:44 odvezl z Třebíče do Kralic nad Oslavou. Naplánoval jsem okruh jen cca 12 km.

Hned za nádražní budovou jsem koukl kdy otevírají hospodu. Prý v 11 hodin. Pak mi sklouzly oči na cedulku Zákaz vstupu se psy. Měl jsem v plánu, že se tu před zpátečním odjezdem vlaku stavíme. Tak nic.

~ ~ ~

Vyrazili jsme po silnici přes Kralice a Horní Lhotice a dál po koňské stezce k nádrži Chvojnice (poznámka: někde se uvádí nádrž Kralice). Nádrž Chvojnice měla sloužit jako závlahová a dnes spíš asi slouží k zadržení povodňových stavů a k zadržení vody v krajině či k rybaření. Byť je zde jedna zavodněná plocha, v katastru nemovitostí je nádrž rozparcelována na desítky parcel a ty jsou většinou v majetku mnoha různých obcí.

Ten pozemek, kde stál náš v roce 1991 tábor vlčat a světlušek ze 7. smečky třebíčského střediska Srdíčko, je těsně pod lesní cestou na pravé straně u vtoku potoka Chvojnice do nádrže (p.č. 2834) a patří stále obci Hluboké. Místo je ale silně podmáčené a zarostlé třicetiletým olším. Už tehdy bylo mezi stany tutam vlhko. Za rákosem stále vykukuje Smolův mlýn. Jde se tam prý i ubytovat. Samá komerce, kam se oko podívá. Lesy v okolí jsou díky kůrovci dost vykácené a lesní cesty těžbou dřeva poničené. Z místa kde byl tábor jsem pořídil dvě krátká videa.

Nádrž podle všude přítomných cedulí je propachtovávána různým rybářským společnostem. Co jsem pohledal na internetu, tak teď to má v pachtu nějaké s.r.o. z Lipůvky u Brna. 10 míst pro platící (800/den za chyť a pusť) rybáře, kteří si mohou autem zajet až k vodě. Fuj. Naštěstí jsme to trefili a neviděli jsme tady žádného snobského sportovního rybáře s autem u svého zadku.

Za zmínku snad stojí ještě to, že si pamatuju i dobu výstavby nádrže. Byl jsem tu tehdy jako mladý brigádník o školních prázdninách v roce 1981.

Hledal jsem místo kde bych si opekl tři špekáčky a uvařil kafe. Vrátili jsme se zpět a odbočili k hrázi. Zde je odpočinkové místo s lavičkami, stříškou a obří, kameny vyzděné ohniště. Nevím proč je dělají tak velké. Přes vodu je vidět jediná chata tady u nádrže. Patří Lesům ČR, tedy státu. Stála tu i před jednatřiceti lety. Prý se dá taky pronajmout. Snad bude jediná i do budoucna.

Žel příroda tady už seděl jeden pán s kolem ze Zbraslavi, jak jsme se dozvěděli. Nebylo mu občas rozumět a tutam něco mumlaje vykládal a smál se. Dával si tady do trumpety piva Starobrno Medium a Tuzemák. To vysvětluje dost jeho chování. Jedno Starobrno chlazené mi dal a nechtěl za to nic, ani špekáček s cibulí a chlebem. Seděli jsme, já rozdělal oheň, vypil jedno pivo, snědl špekáčky. Na oheň jsem použil ohořelé dřevo z ohniště. Jen z lesa jsem donesl trochu chvojek na podpal. Zapálil jsem první sirkou. Shelly dostala do své gumové, červené, skládací misky vodu a rohlík. Pak mlsala keksíky, kousek chleba a kousek špekáčku. Kafe jsem si nakonec vůbec neuvařil. Stejně si hlava děravá nechala doma titanový Alb půllitráček na kafe, ale zvládl bych to i s tím litrovým hliníkovým GSI hrncem na ohřev vody. Okolo poledne jsem několikrát žhavé uhlíky prolil vodou z nádrže, rozloučili jsme se se Zbraslavanem, který už také odjížděl, a vyrazili jsme opět po koňské stezce okolo Chvojnice dolů na jih. V lese nás předjel traktor Zetor s řidičem. A zase byl krásný klid.

Minuly jsme nenápadný násep horní lhotické tvrze, sochu svatého Jana u lípy. Ta socha na louce je dost taková osamělá. Zajímalo by mě proč ji někdo dal sem. Pak jsem přešel po lávce Chvojnici pod dolní lhotickou tvrz. Shelly s chutí přebrodila. Z obou tvrzí se toho moc nedochovalo. Pokračovali jsme dál po koňské stezce. Minuly jsme výběh s krásnými koníky. Shelly z nich má respekt tak byla radši chvíli na vodítku. Taky tady někdo pěstuje taková malá kulatá prasátka. Ty už se Shelly moc líbily. Kolem nás projeli dva borečci na silných terénních endurech. Hluk, smrad a byli v té krásné přírodě jak pěst na oko. Hnus.

Okolo Chvojnice jsme došli ke Spálenému mlýnu. Tady jsem musel dvakrát brodit. Voda byla ledová. U mlýna jsme opatrně přešli státní silnici, naposled přebrodili, pod železniční most (zrovna jel rychlík na Brno) a okolo Olšínského mlýna starou lipou alejí jsme došli do Kralic nad Oslavou. Vlak 4819 s pravidelným odjezdem ve 14:35 hodin nás odvezl domů. 

Doma jsem věci zase vypral a vykoupal jsem se. Výlet byl super. Akorát jsem málem odvařil nohy. V noci mě nohy a připálená hlava budily. Ale už se těším na příště.

---

A na konec link na pár fotek z výletu a dvě videa. První video je z místa táboření 7. smečky před jednatřiceti lety a hned se tam i letos poprvé Shelly vykoupala.