Dlouho jsem sem nic nepsal. Celý duben. To bylo divné chladné počasí. Ono taky pořád není o čem nebo na to není ta správná nálada.
Měsíc květen tohoto roku 2019 byl tak trošku víc skautský. Loni po registraci jsem moc informací od přístavu nedostával. Zapomněli nově registrovaného staršího přístavního kapitána přidat do informačních kanálů. Ale nevadilo mi to. Potřeboval jsem se v životě tak nějak srovnat a najít se. Ve středu osmého jsme byli sázet žaludy na vykácená místa po kalamitě kůrovců v Libušině údolí. Město Třebíč dodalo plnou vaničku velkých žaludů a větší odpadkový pytel menších žaludů s listím. I Shelly se akce s dětmi líbila. Až na to smradlavé bahno ve Stařečském potoku, které několikrát probrodila. To nevonělo moc mě. Doma to spravila vana a psí šampónek. Do vany si sama skočí.
Taky jsem si koupil kosu 50 cm s kosištěm i s kosiříkem na trávu a hrabičky. Ta vojtěška na pozemku města u baráku je fakt hrozná. Tak jsem ji posekal či spíš okousal kosou. Ještě mi to tak nejde. Koupil jsem si i rýč na ty žaludy. Nemohu najít armádní polní lopatku vz.2.
Osmnáctého jsme se vydali na přístavní vycházku Žluté ponorky. Účast byla velmi slušná a počasí se sluníčkem nám přálo. Bylo nás tak okolo třiceti. Zjistil jsem, že Shelly má panický strach s nastupováním a s vystupováním do vlaku. Trošku ji omlouvají ty rošty u dveří vagónů. Na tohle lézt s menšími tlapkami? Moc se do tohohle nehrne. Koupil jsem u paní na pokladně dva zpáteční lístky celkem za 84 kaček. Shelly to měla tradičně za dvakrát patnáct. Vysadil jsem pesinku do vagónu a jeli jsme vlakem do Studence. Pěšky pak po turistických trasách, cyklotrasách či jiných cest i necest. Okruh čítal trasu Studenec - po zelené rybníky Hlad, Podhorník (tady Shelly zase prozkoumala kvalitu plavecké vody), Vrbinec, Štičí (odbahňoval se) a Ostrovec - Pozďatín - rybník Pyšelák - Pyšel a pak po žluté okolo rybníka Maršovec (ten je nedaleko rybníka Hranečník, kde má i skautům spřátelený Sokol svoje zázemí na Jurenkově osadě) zpět do Studence na vlak. Mezi rybníky Pyšelák a Berkules u Pyšela jsme na ohni opekli špekáčky. Já k tomu přidal to svoje kafe. Hrál se lakros. Z Pyšela jsme se Shelly utekli trošku dřív před dětmi, které si tam mezitím hrály na velmi pěkném dětském hřišti s hradem. Slíbil jsem se stavit za bratrem na drážní stavědlo. Kafe udělal moc dobrý, pak jak rapl seřval kolemjdoucí, že mu lezou do kolejiště byť jsem ho předem informoval, kdo to je. Ani nebudu psát kdo to byl. Nebylo mi to moc příjemný. Říkal jsem mu, že tam není značení a ni cedulka se zákazem vstupu. Marný, no nic. Snad se bratr polepší. Ale mám ho rád. Shelly donesl mazání IXOsafe animal na klíšťata. Klíště to oblbne a líp se vyndavá. Pak už na stanici Studenec přišli děti. Koupila se jim v bufetu brča a jelo se domů. Mě z těch 15 kilometrů nějak rozbolely i kyčelní klouby. Nejsu nejmladší. Příště bych do toho asi zase šel. Jiné fotky sem z výletu dávat nebudu. Nechci narazit na případné nějaké vyčítání, že jsem si dovolil někoho vyfotit a zveřejnit fotku jeho potomka bez souhlasu rodičů. Na tohle je divná doba. Snad jsem i technologický dinosaur, že fotím tabletem iPad 2018. Je to takové moje multifunkční zařízení. Mno a jenom pro usmání - v lese moc nerostou tulipány, byly to konvalinky. Ale snad to ten vedoucí řekl jen z legrace.
Abych nezapomněl. Shelly začala v pondělí 20. 5. 2019 hárat. Ještě, že to je jen dvakrát do roka. Ale tak nějak to s ní jde. Chová se trošku jinak než jindy, neuvazuji ji samotnou u obchodu, aby náhodou nepřišla k březosti. Tři týdny zvýšené bdělosti. Mno.
Včera jsme byli se Shelly u babi a že půjdeme volit strany a jejich lídry do parlamentu EU. Moje maminka měla volební místnost v budově základní školy na Benešově ulici (dřive Gagarinka). Počkal jsem na ni se Shelly před školou. Mimo jiné v téhle škole se již vzdělávají děti 40 let. Vím to. Chodil jsem sem jeden celý školní rok 1978/79 do poslední deváté třídy a to byla právě dostavěna a otevřena. Pak babi chvilku počkala ve stínu na lavičce se Shelly a já šel odvolit do knihovny. Pak jsme šli do lékárny. Babi chtěla nějaký čaj. Shelly dostala od babi olivovou mast na tlapky. Doprovodili jsme ji domů a pak jsme šli sami dom.
