Jezevcovo

Tenhle týden jsem měl odpolední. Shelly to většinou s čůráním nevydrží. Tenhle týden jsem třikrát uklízel počuraný lino v kuchyni. Snad to bude lepší. Nehubuji ji. Přes devět hodin, když su v práci, je náročný to vydržet.

V úterý jsem uvařil "Kuře na smetaně". V ledničce jsem měl kousek houskového knedlíku z Kaufu, tak bylo i co k tomu. Na odpolední jíme "oběd" po 18 hodin. Máme na to tradičně půl hodiny.

Ve středu jsem se Shelly skočil na Karlák na Starou Poštu do obchůdku pro pejsky a koupil nové kleště na drápky. Ty staré modré se někam zatoulaly a já je nemohl najít. Hned doma jsem drápky na předních tlapkách Shelly ostříhal. Kleště vyrobeny v Číně, ale co dneska asi není? Hlavně, že stříhají. Pak jsme koupily na spodní straně Karláku lapekův chleba z Jihlavy. Ještě jsem skákl do Večerky k Bauerovi pro tři houskové knedle ze ZD Stařeč a pro rohlíky. Knedle jsou chuťově výborný. Na odpolední jsem si zase vzpomněl na syna Josefa a poslal mu aspoň SMS s přáním k jednadvacetinám. 

V nedělu mi udělal radost Josef. Přišel na návštěvu a měl normální kalhoty, ne cirkusové kraťasy. Donesl mi opožděného Ježíška, dvě kila farmaceutického Monopropylenglykolu. Ředím s tím farmaceutický glycerín při výrobě báse liquidu do elektronické cigarety. Poprndali jsme o jeho škole a o všem možném, uvařili jsme kafe, dostal sušenky Martinky a nějakou drobnou. Vše má konec. Musel odejít na vlak do Brna. Pesina se k návštěvám chová odměřeněji. Návštěvy k nám moc často nechodí. Škoda. Taky jsem po telefonu mluvil s Annou. Aspoň tak. Prndali jsme dost dlouho. Mezi řečí mi doporučila na samotu i psychoanalitika. OMG, ale je to její názor. Spíš bych uvítal empatičtější děti.