Jezevcovo

Ve středu mě konečně dohnal jarní úklid na balkoně. Byl brutálně zaneřáděný od holubů. Měli tam od toho mého nešťastného rozvodu el Dorádo bo jsem tam nechodil. Vynosil jsem 7 kýblů hlíny z truhlíků a květináčů. Vyhodil nepoužitelné a zametl. Na balkoně nezůstalo ležet nic. Su rád, že to mám za sebou. Uklízel jsem to dvě hodiny.

Jinak jsem se si sám ostříhal vlasy zastřihovačem na fousy skoro do hola. Jinak to neumím. Už jsem byl zarostlý jak Ezau. Byl jsem letos u holičky již dvakrát, ale tlačil mě čas a nikdy k ostřihání těch pár vlasů co mi zbyly u ní nedošlo. Vždy tam měla moc lidí. Nahoře teď vypadám jak Franta Pastucha. Ten tohle střihání praktikuje již mnoho let. Šetří to čas a peníze. Kolega Karel Tomků v práci nám řekl, že jsme blbci a že přijdou ještě mrazy. Ale od teho jsou čepice. No, né?

Jedna z dalších sobot. Tahle má datum 17. srpna 2019. Kamarád Zdenek z Rokytnice nad Rokytnou se rozhodl před svou dovolenou otestovat nové trekové boty KEEN. Domluvily jsme se, že z Rokytnice do Okříšek půjdeme spolu. Do třebíčské Boroviny na dovezla MHD č.5. Dál jsme šli se Shelly pěšky. Byla všude posekaná pole s obilím, tak to šlo si tutam krátit si cestu po strništích. Tak jsme prošli obcemi Stařeč a Čechočovice zvané Čína. Před Rokytnicí n.R. jsme z modré turistické značky odbočily přes strniště a pomalu došli na mobilem domluvené místo srazu nad rokytnickým koupalištěm. Prošli jsme Markvarticemi a dorazili na velmi malebné vyhlídkové místo Na Hoře (580 m n.m.) pod Markvartickým vrchem (607 m n.m.). Tam dostala Shelly od Zdenka vodu do misky. Misku jsme vytvořili v ďolíčku v zemi vedle lavičky a vystlali plastovým pytlíčkem od svačiny, aby ji voda neutekla do vyprahlé země. Shelly se napila a my zatím koukali dalekohledy zda jsou nějací lidé na rozhlednách Pekelný Kopec a na Mařence nad mlýnem Dašov. Na rozhlednách nebyl nikdo. Seděli jsme, prndali a já si pomyslel, že takovýchto krásných míst ubývá.