Jezevcovo

V pátek 25. března jsem měl pracovní volno. Ráno jsme se sbalili do malého 20L černého batohu Miltec. Venku bylo půl stupně celsia nad nulou. Oblekl jsem na tričko tenký svetr a větrovku. Zapomněl jsem doma kšiltovku na hlavu, takže se mi během výletu trošku na slunku přismahla oholená hlava. Na vlakovém nádraží jsem Shelly koupil dva lístky na vlak po patnácti korunách a vlak 4819 nás ve 7:44 odvezl z Třebíče do Kralic nad Oslavou. Naplánoval jsem okruh jen cca 12 km.

Hned za nádražní budovou jsem koukl kdy otevírají hospodu. Prý v 11 hodin. Pak mi sklouzly oči na cedulku Zákaz vstupu se psy. Měl jsem v plánu, že se tu před zpátečním odjezdem vlaku stavíme. Tak nic.

Včera jsem udělal nějaké chlebíčky, vzal tradičně pulčák božkovského vaječného likéru, arašídky v plechovce, malé sýrové tyčinky a vyrazili jsme s pesinou na 15 hodinu za mým otcem oslavit ten den dosažené sedmdesátdevítiny. Chodím popřát osobně otcovi každý rok. Byl tam i bratr Jiří, kterého jsem rád po delší době viděl. Babi i děda se ptali na vnoučky. Nevím co jim mám říkat. Většinou pravdivě říkám, že nevím. Je to děs, ale já s tím nic nenadělám. Moje děti některé věci prostě neřeší. Na oslavě jsme byli hodinu. Vypili jsme božkovskou flašku a zavzpomínali na staré doby. Doma jsem již zrušil "vánoční" tlustici. Ozdůbky a vánoční ubrus jsem uklidil a na stůl jsem dal nový kafíčkový ubrus s malými hvězdičkami.