Jezevcovo
"Osamění je občas tíživé."
Pod restaurací
Dneska je nad nulou celý den a já byl po nemoci podruhé v práci. Sníh téměř roztál. Snažil jsem se řešit vánoční dárky, ale moc mi to nejde. Do davu koupěchtivých lidí v obchodech se mi tradičně nechce. Počítač i po týdnu šlape. Jsem rád a doufám, že to vydrží pár let. Byl to pro mě dost finančně náročný osobní Ježíšek. Na starý kolena jsem se pár hodin pokoušel pochopit co mají kluci na gamesce World of Warcraft. Je to, jak já říkám, "brašnička" - pořád něco sbíráš. V práci mě to zatím trochu unavuje. Snad se to spraví. Pejsek mě zatím šetří. Snad ji to vydrží. Přijít z práce a vrhnout se na úklid a opravy mě dlouhodobě unavuje.
Opatský rybník
U ohně
Vyrazily jsme 14.3.2020 v sobotu odpoledne Zdenkovým autem čtyři courmani, dva psíci a řidička. Zdenek, Frca, Honza Avka, já a řidička Hedva. Ta s námi nešla, jen pak z Valdíkova odvezla auto a pak pro nás zase dojela do Vladislavi. Cestou autem k výchozímu bodu couračky jsme se stavili ke stánku na Brněnské pro buřtíky a na kafe.
Byla dost zima, ale sluníčko nám přálo a začalo více hřát. Pod Opatským rybníkem byli koně ve výběhu, tak psíci Jack a Shelly byli pro jistotu chvíli na vodítkách. Pak už měli zase volno až do Vladislavi. Frca měl profi foťák, tak jsem nefotil, že nějakou vydyndám později od něj. Honza si schoval dobrou hruškovici ke Zdenkovi do batohu pro případ ztroskotání a chuti. Okolí potoka se tváří jako málo dotčené místo činností člověka. Jen ten kůrovec je tady zase vidět.
Níže na obrázku najdete porovnání tří hráčů: Jezvec, fanaborec a Toxoplasma_gondii.