Jezevcovo

"Osamění je občas tíživé."

Náhodný obrázek

Průsak
Zobrazení Stáhnout obrázek

Nový Rok 2022
Nový Rok 2022 Nový Rok 2022
Opařenina
Opařenina Opařenina
Tak už jsme "zakrojili" do roku 2022. Pořád se trošku vzpamatovávám z dlouhého covidového marodění. Přelom roků jsem prožil na noční v práci. Chybí lidi v práci a mě těch směn koncem roku naložili dost. Teď už to snad bude lepší a letos snad dostanu víc dovolené. Chodím co to jde se Shelly za mámou, aby nebyla tak sama. Letos jsme už byli na návštěvě. Občas se vidím s bratrem a se sestrou.

Co víc napsat? Za ty léta jsou novoroční přání už tak nějak klišé. Můj společenský život je daný situací ve společnosti a mou nedůvěrou k lidem okolo mě. V mém případě je společenský život, želpříroda, na okraji mého zájmu. Jsem stále sám s pesinou Shelly. Někdo mi chybí. A něco budu muset letos řešit. Taky jsem si koncem minulého roku dost opařil pupek čajem. Otočil se mi v rukách hrníček. Slezla mě kůže z plochy 14 x 6cm. Koupil jsem si na to mastný tyl s vaselinum album a překrýval to čistým fáčkem. Už je to dobrý a pěkně se to hojí.

Číst dál: Nový Rok 2022

Stvořidla
Stvořidla Stvořidla
Netýkavka
Netýkavka Netýkavka
V neděli obvykle se Shelly nejezdíme na výlety. Nápad mého bratra na malou nedělní šouračku okolo řeky Sázavy v úseku železniční zastávka Smrčná - kemp Stvořidla se ale nedala odmítnout. Navrch sehnal vynikající špekáčky od stařečského řezníka Doležala. Já měl ráno před odjezdem vlaku jediný úkol a to koupit čerstvý jihlavský chleba k těm špekáčkům. Vlak jsme stihli a i já si U Kopečka dal jedno neplánované pivo.

Hospodu otvírali v osm ráno a rychlík Rožmberk měl plánovaný odjezd 8:34. Se Shelly jsme koupili jízdenky na vlakovém nádraží v Třebíči a s bratrem Jirkou jsme nastoupily do vlaku. Regionální jízdné na Vysočině pro mě za 159 kaček a Shelly byla za dvakrát dvacku. Přestupovali jsme v Jihlavě, Havlíčkové Brodě a ve Světlé nad Sázavou. Necelé dvě hodiny ve vlaku a devadesát kilometrů na kolejích pro cestu ve vlaku tam.

Shelly mě překvapila jak sama za bratrem nastupuje a vystupuje z vlaku. Asi to bylo těma špekáčkama co měl u sebe. Povídali jsme si o všem možném, přestupovali a najednou jsme stáli v železniční zastávce Smrčná. Šli jsme po turistické červeně značené cestě. Do kempu to je pouhých asi 3,5 km podél řeky Sázavy. Tenhle úžasný kousek řeky Sázavy jsem kdysi až do kempu pod Stvořidly sjel s labradorkou Týnou a s tehdy ještě manželkou Hanou na plastové žluté kánoi. Bylo to tehdá na jaře, kdy bylo více vody na splouvání. Dvakrát jsme se tehdy udělali. Ale nikomu se nic nestalo. Zmrzlé ruce z jarní dost studené vody Sázavy cítím ještě dnes.

Číst dál: Stvořidla 2019

Moje
Moje Moje
Ve čtvrtek 18. října začala Shelly hárat. Ve svém životě již potřetí. Pro ni to znamená jen tři týdny nechodit nakupovat, kde by ji mohl, uvázanou před obchodem, obskočit nějaký alfapes. Akorát jí ten "trest" vychází do mých narozenin. Pak zase se mnou půjde a po nákupu dostane ten svůj půlrohlík u obchodu. Doma nesmí vůbec na postel a na židle s potahem. Moc to nechápe, ale poslechne.

Taky se pokouším hledat novou práci. Moc o tom nechci psát proč. Ale přestože změny nemám rád, tohle by mohla být změna trošku k lepšímu. Teda o pár korun by bylo snad víc. Tahle prokletá doba je vůbec jenom o penězích, o zdražování a dost o hromadění majetků, mít aspoň jedno auto atd atd. Nelíbí se mi v ní. Žel příroda s tím nic neudělám.

Já bych rád na pár dní na dovolenou někam s pejskem. Tam kde je hodně zdravého lesa, luk a samota, kde člověk neuslyší hluk civilizace. Už jsem nebyl na opravdové dovolené jedenáct let a takových míst na naší malé planetě stále ubývá.

Číst dál: Hárání, hledání nové práce, volby, městský okruh a bramboráky