Jezevcovo

Podle plánu jsme v sobotu 16. října 2021 vyrazili se Shelly z Třebíče ráno osobním vlakem 14812 v 7:15 hodin do zastávky Přímělkov. Cílem byly zříceniny Hrádku a vodního hradu Rokštejn. Naposled jsme se Shelly byli na Rokštejně 18. srpna 2018. Po našem příchodu na třebíčské vlakové nádraží začalo svítat. Venkovní teplota je 4°C. Ve vlakové pokladně ČD jsem koupil zpáteční lístek pro Shelly za třicet korun celkem. Já mám inKartu. Náš osobní vlak už stál u perónu, tak jsme nastoupili a za chvíli se jelo. Pro mne byla novinka, že zastávka Přímělkov je na znamení, takže jsme museli zmáčknout čudlík. Že vlak v Přímělkově zastaví nám za chvíli potvrdil hlas z reproduktoru vlakové soupravy Stadler. Stadler, oproti žlutozeleným RegioNova soupravám 814/914, má ty výhody, že se v něm příjemně cestuje, sezení je pohodlné, jízda tichá a Shelly se mohla ze sedu dívat z okna.

V Přímělkově jsme vystoupili a Shelly se hned dala do očichávání kdečeho. Stadler odjel směr Jihlava a my následně vyrazili po zelené turistické značce přes louky okolo řeky Jihlavy směr Rokštejn.

Tak jsme včera ráno tradičně vyvenčili pesinu a mě a vyrazili jsme do Kaufu koupit jihlavskou veku Lapek, česnek, měkký sýr Apetito 2x 200g, salám, okurky Znojemky z Jihlavy, plato vajec po 5 kačkách a kilogram margarínu Perla. Ze sýra, půl kila margarínu a ze třech česnekových paliček jsem utřel pomazánku. Uvařil jsem ve vodě několik vajec. Kolečka vajec dávám jako chuťovou ozdobu na chlebíčky, vedle kolečka okurky, plátku Gouda sýru a půl plátku kolečka salámu. Chtěl jsem použít ETA mixér, ale rozpadl se mi v rukách. Proto ho má bývalka a děti tady nechaly a nikdo mi nic jako vždy neřekl. Dobráci. Vyhodil jsem ho. 

Jedno syrové vejce jsem dal Shelly. Jako vždy vše odnese na pelech. Když se delší dobu nic nedělo, nakoukl jsem a vidím jak leží v pelechu a vedle leží nedotčené vejce. Šel jsem se dál věnovat výrobě chlebíčků a nejednou se objevila vedle mě a v tlamě celé vejce. Bylo mě jí líto. Vím, že Týně vejce chutnaly a chodila si pro ně do kurníku mezi slepice paní Syrové na Dobré Vodě. Týna byla taky černá labradorka a byl to náš rodinný mazlík. Již odešla do psího ráje. Koukl jsem na Shelly a řekl pusť. Co se stane s vejcem, které spadne na lino, nemusím popisovat. Za chvíli tam zbyly jenom skořápky a vedle seděla Shelly a spokojeně se olizovala. Uklidil jsem skořápky, utřel podlahu a do batohu jsem dal dvě 1,6L vietnamské plastové krabičky Lock&Lock, každá s osmi hotovými chlebíčky. Přece nepřijdu na Dobrou Vodu s prázdnou. Oblékl jsem se a mohli jsme vyrazit, abychom stihli dorazit na Dobrou Vodu včas. Bylo po půl druhé odpoledne.