Dvacátéhopátého srpna po příjezdu bratra Jirky z dovolené v Chorvatsku se rodina sešla na starém hřbitově v Třebíči. Urnový hrob je kousek na východ od
kostela Nejsvětější Trojice. Táta tam dostal od Jirky hlínu od rodného domu z malé obce Rozkoš u Nymburka a trošku hlíny od domu, kde léta vyrůstal s rodiči, tetou Marií a bratry Karlem a Vaškem. Tu druhou hlínu dovezl strýc Karel vlakem. Navrch mu tam k tátově urně dal bratr Jiří starý dřevěný zub asi ze zařízení nějaké mlýnice, který otec odkudsi přinesl domů. Táta byl velký fanoušek vody a vodních strojů. Hrob jsme trošku s Jirkou očistili. Po těch dlouhých vedrech bylo konečně po dešti a bylo to příjemné. Pak jsme všichni šli na oběd do Černého Domu na dolní straně Karláku. Sešli jsme se v počtu šesti a to maminka Jarmila, bratr Jirka, sestra Jarmila s manželem Pavlem Cahou, strýc Karel a já Pavel. Vepřová játra s opečeným bramborem, co jsem si poručil, byly chuťově vynikající. Byly na objednávku v kuchyni a musel jsem na ně třičtvrtě hodiny čekat. Povídání, vzpomínání, jídlo a obsluha restaurace. Bylo to vše moc fajn. Moju pesinku Shelly jsem nechal doma. Tohle by ji asi nebralo.
