V pátek mě zase v práci začala zlobit kovová třísečka píchlá zespodu v malíčku levé nohy. Je to taková úmorná hořká píchavá bolístka. Sám si tam nedosáhnu, tak jsem se rozhodl zajít na polikliniku. Doktoři snad pomohou. Doktor na to mrkl, pak si šel umejt ruce a prý buď černá mast to vytáhne nebo chirurgie. Rozhodli jsme se pro rychlejší řešení. Tedy rentgen a chirurg. Prý si tam u chirurgů počkám, že tam bývá dost pacientů. Na této poliklinice mají k ruce dva chirurgy. Pan doktor Sichert má prý dovolenou, ale zastoupí ho druhý.
Taky se pokouším hledat novou práci. Moc o tom nechci psát proč. Ale přestože změny nemám rád, tohle by mohla být změna trošku k lepšímu. Teda o pár korun by bylo snad víc. Tahle prokletá doba je vůbec jenom o penězích, o zdražování a dost o hromadění majetků, mít aspoň jedno auto atd atd. Nelíbí se mi v ní. Žel příroda s tím nic neudělám.
Já bych rád na pár dní na dovolenou někam s pejskem. Tam kde je hodně zdravého lesa, luk a samota, kde člověk neuslyší hluk civilizace. Už jsem nebyl na opravdové dovolené jedenáct let a takových míst na naší malé planetě stále ubývá.
Číst dál: Hárání, hledání nové práce, volby, městský okruh a bramboráky