Jezevcovo

"Osamění je občas tíživé."

Obsah webu

Dnešní datum

Náhodný obrázek

VVN
VVN
Zobrazení Stáhnout obrázek

Administrace

Pelmel

| Zobrazení: 1068

Tátova urna
Tátova urna Tátova urna
Dvacátéhopátého srpna po příjezdu bratra Jirky z dovolené v Chorvatsku se rodina sešla na starém hřbitově v Třebíči. Urnový hrob je kousek na východ od kostela Nejsvětější Trojice. Táta tam dostal od Jirky hlínu od rodného domu z malé obce Rozkoš u Nymburka a trošku hlíny od domu, kde léta vyrůstal s rodiči, tetou Marií a bratry Karlem a Vaškem. Tu druhou hlínu dovezl strýc Karel vlakem. Navrch mu tam k tátově urně dal bratr Jiří starý dřevěný zub asi ze zařízení nějaké mlýnice, který otec odkudsi přinesl domů. Táta byl velký fanoušek vody a vodních strojů. Hrob jsme trošku s Jirkou očistili. Po těch dlouhých vedrech bylo konečně po dešti a bylo to příjemné. Pak jsme všichni šli na oběd do Černého Domu na dolní straně Karláku. Sešli jsme se v počtu šesti a to maminka Jarmila, bratr Jirka, sestra Jarmila s manželem Pavlem Cahou, strýc Karel a já Pavel. Vepřová játra s opečeným bramborem, co jsem si poručil, byly chuťově vynikající. Byly na objednávku v kuchyni a musel jsem na ně třičtvrtě hodiny čekat. Povídání, vzpomínání, jídlo a obsluha restaurace. Bylo to vše moc fajn. Moju pesinku Shelly jsem nechal doma. Tohle by ji asi nebralo.

Číst dál: Pelmel

Denní šeď

| Zobrazení: 626

Jihlava
Jihlava Jihlava
V sobotu 4.8. 2018 jsem chtěl jít do Starče. Synovec tam opékal prase k oslavě uzavřeného manželství. Zase byl den s pekelnou teplotou vzduchu, tak jsem to odpískal. Už ty tepla přes 30°C ve stínu trvají celý týden a stále neprší. U Homolkova mlýna v Třebíči přes vaky skoro neteče v řece Jihlavě voda. Při pohledu na tohle si vždy vzpomenu na tátu. Jeho ta voda a vše okolo dost bralo.

Pomalu si zvykám, že už tady táta není. Už přišla jeho urna. Je to tak trochu divné ho brát do rukou. Skoro nic neváží. Maminka byla v pátek u doktora a skončila taky v nemocnici jako táta, ale není to snad nic vážnějšího. Bude mít doma dietu a za měsíc se uvidí. Vlastní děti se neozývají. Zapoměly i na můj svátek. Dcera už je MDDr. zubařka a kluk je řidičem vojenského tanku. Jsem rád, že už mají život trošku naznačený a snad budou v životě spokojenější než já. Moc spolu nekomunikujeme, ale odešly ode mě oni a já se jim vnucovat nebudu. Blbá hrdost bo co. Je to i tak dost poslední dobou vše divné.

Číst dál: Denní šeď